Historie Benického panství sahá do čtrnáctého století – číslo popisné je 1. Jeho vlastníkem byl například Albrecht z Valdštejna, ale do dnešní podoby statku s půdorysem rovnostranného trojúhelníka byl přestavěn na přání Františka Václava z Vrtby. Trojúhelník byl symbolem patronky rodu Vrtbů – svaté Anny. Malebnost a krásu okolní krajiny těžko popisovat – lepší vidět na vlastní oči. Statek dnes nabízí spoustu různých aktivit – svatby, konference, tábory, projížďky na koních, restauraci…

Právě hlavní sál v bývalém špejcharu byl prostorem určeným k rekonstrukci, aby odpovídal dnešním požadavkům. Prošel v průběhu let několika spíše méně citlivými úpravami. Požadavek investora byl ze špejcharu vytvořit příjemný a po všech směrech vybavený multifunkční prostor. Prvním krokem pro nás bylo očišťování od nánosů z posledních dob. V sále byly vestavěné různé konstrukce, které komplikovaly jeho využití. Ty jsme odstranili a získali prázdný prostor. Do prostoru jsme umístili centrální schodiště, jehož tubus zároveň podepírá galerii. Kruhové schodiště pocitově odděluje prostor baru pod galerií a prostor do krovu otevřeného sálu a je v podstatě jedinou dispoziční změnou ve špejcharu. Ocelová konstrukce, která je velmi jemná a exaktní, ostře kontrastuje s okolními bíle omítnutými hrbolatými kamennými zdmi. Jasně přiznáváme nové prvky v prostoru a opečováváme ty původní, hodnotné.

Náročnější částí projektu bylo hledání odpovídajících technických řešení, které budou fungovat v domě stovky let starém s víc jak metr silnými zdmi. Základem pro nás bylo používání kvalitních materiálů, které dobře doplňují ty původní a kvalitou a nadčasovostí se jim vyrovnají. Navržena byla nová odvětrávaná podlaha s finální vrstvou z tónovaného cemflow. Zateplení krovu a nové podbití muselo zároveň dobře akusticky fungovat. Je tvořeno z latí se vzájemnými rozestupy. Důležitým prvkem v prostoru je osvětlení, které je jedním ze stavebních kamenů různých atmosfér v sále. Je tvořeno kombinací zavěšených světel, reflektorů a liniových svítidel.